Barokní Korunní pevnůstku v centru Olomouce letos čekají velké změny. Provizorní štěrk na centrální ploše nahradí mlat a trávníky, návštěvníky se zájmem o historii zaujme v prachárně počítačový 3D model opevnění.
„Doufám, že se letos zase začneme bavit o propojení areálu s rozáriem a botanickou zahradou," zmiňuje ředitelka spolku Muzeum Olomoucké pevnosti Markéta Záleská plánované zprůchodnění.
Kolemjdoucí si na podzim mohli všimnout dělníků opravujících hradbu Korunní pevnůstky v části u lávky přes Mlýnský potok. Skončili zhruba před měsícem. Budete pokračovat s dalšími částmi, kde vypadávají cihly?
Hradbu jsme začali obnovovat už v roce 2010 a zatím se nám podařilo opravit tři části. Loni nám poskytlo peníze ministerstvo kultury na opravu půlbastionu u řeky. Práce máme rozvržené zhruba ještě na čtyři roky včetně toho, že musíme opravit průchod a uvést do původní podoby celou římsu. Zbývá opravit část hradby u rozária. Památkáři vyžadují, abychom při opravách vnějšího pláště používali historické cihly. Ty ale mají specifický rozměr, bohužel se těžko shání, a tak se musí nechat vyrobit. Není to levné, jedna cihla vychází na více než sto korun.
Jaké jsou největší stavební plány pro letošní rok?
Pro areál bude stěžejní úprava centrální plochy, na kterou nám přispěly Olomoucký kraj a město Olomouc. Bude stát zhruba tři miliony korun a je důležitá pro chod areálu z hlediska funkčnosti i vzhledu. Neupravovala se od roku 2008, kdy jsme areál převzali od města. Budou se střídat mlatové části známé z parků s travnatými plochami. Vybudujeme i nové chodníčky s použitím původní dlažby z přízemí velkého dělostřeleckého skladu. Když tam ještě byli vojáci, měla plocha užitný charakter. Jen tráva a udusaná hlína. Na to navazujeme.
Amfiteátr na festivaly i letní kino
Co se chystá s amfiteátrem zkolaudovaným před letními prázdninami?
Pro pevnůstku je to důležitá věc, chtěli jsme areál povýšit a směrovat k tomu, aby se tam konaly akce, které do něj budou zapadat a příliš nenarušovat provoz dvou muzeí. Získali jsme evropskou dotaci, stavba vyšla na skoro osm milionů korun, náš spolupodíl byl čtyřicet procent. V současnosti opouštíme praxi z minulých let, že se tam bude konat všechno. Chceme se soustředit na jednodenní hudební či divadelní akce, festivaly pro rodiny s dětmi, jako je třeba festival kouzel, v létě chystáme filmová promítání.
Bude tedy mít Olomouc dvě letní kina?
Současné letní kino má své opodstatnění. Fandím mu. My k tomu přistoupíme trochu jinak, budeme mít tematickou linku a vždy připravíme pro návštěvníky nějaké překvapení. Náš amfiteátr je vícefunkční. Může být využit nejen pro vystoupení na pódiu, pro promítání, ale zároveň i jako aréna, ideální pro sportovní nebo volnočasové akce.
Propojení s botanickou zahradou
Jak to vypadá s plánovaným propojením pevnůstky s botanickou zahradou a rozáriem?
S touto podmínkou jsme areál od města přebrali, propojení je logické a mělo by k němu dojít. Loni se začalo rozárium revitalizovat, takže doufám, že co nejdříve se o tom zase začneme bavit. Ve spolku se shodujeme, že by měla proběhnout na úrovni města širší debata o využití celého území od Sokola až po botanickou zahradu.
Je před vámi ještě nějaká větší rekonstrukce, na kterou se chystáte?
Máme ještě dva neopravené objekty, budovu bývalé vojenské strážnice a v zadní části malý dělostřelecký sklad, takže nezahálíme a připravujeme potřebné podklady pro rekonstrukci. Ve strážnici hned u vstupu chceme zřídit informační středisko pro vojenskou historii města. Nejen pro bastionovou pevnost, ale i fortovou a vojenské památky v blízkém okolí. V zadním objektu připravujeme multikulturní centrum, které by také mapovalo život v olomoucké pevnosti. Pokud uspějeme s žádostí o dotace, do jara 2017 začneme s opravou.
Areál Korunní pevnůstky v centru Olomouce. Největší budova uprostřed je nyní zrekonstruována na interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč
Bronzový model opevění v odpočinkové zóně
Připravujete něco nového v muzeu v prachárně?
Nechali jsme si udělat trojrozměrný počítačový model olomouckého opevnění, který detailně znázorňuje podobu opevňovacích prvků. Jeho zpracování trvalo tři roky. Uživatel se třeba bude moct proletět nad pevností, porovnat historickou a současnou podobu jednotlivých částí města a podobně. Letos bychom chtěli ukázat první fázi modelu.
Jak důležité je v tom všem odlití venkovního modelu do bronzu?
Sádrový model pevnosti z poloviny 18. století Jiřího Žlebka je zatím vystavený v prachárně. Jeho odlití je napojené na již zpracovaný projekt, který plánujeme u řeky jako odpočinkovou zónu, kde by měl být umístěn. Pronajali jsme si na to od města plochu bývalého humusové hospodářství. Odlití bude stát kolem tří milionů, hledáme zdroje. Pro zájmový spolek je velmi náročné sehnat naráz všechny potřebné peníze, protože jen provoz areálu přijde ročně na více než milion korun a my vedle toho musíme připravovat další projektové dokumentace za statisíce.
Pronájmy na akce? Žádný zlatý důl
Na pronájmech se vydělat nedá?
Není to zlatý důl, jak si mnoho lidí myslí. Pronájmy z akcí dělají přes dvě stě tisíc korun za rok. Zbytek musíme sehnat od sponzorů, drobných dárců a od začátku do toho vkládáme vlastní peníze. Dostáváme také dotaci od města a od kraje. Fungujeme skoro jako malá firma, přitom to kromě dvou zaměstnankyň v muzeu děláme všichni zdarma.
Co vás motivuje ve shánění peněz na vojenskou památku?
Baví mě obnovovat významnou památku, která si to zaslouží, která žije a slouží lidem. To platí i u ostatních kolegů ze spolku. Vojenství je pro ženu možná atypické, nicméně ještě jako vedoucí informačního střediska města mě v polovině devadesátých let zaujalo, kolik se zachovalo památek vojenské historie a kolik je jich bez využití. Možná to bylo i volání rodu, protože dědeček byl armádní major a měl na starosti fort ve Chválkovicích. Prarodiče i s mou maminkou pak žili řadu let v Korunní pevnůstce, v malém domku u řeky. A babička ve velkém dělostřeleckém skladu, dnešní Pevnosti poznání, nabíjela baterie do letadel.