Korunní pevnůstku už nesvírají dřeviny

Olomoucký deník, 22.10.2008 - Z pralesa náletových dřevin se během několika dnů vyloupla Korunní pevnůstka u Bezručových sadů v Olomouci. Za hradbami z typických červených cihel by za tři roky mělo vzniknout vojenské muzeum s odpočinkovým parkem, herními hřišti a restaurací.

Nyní v areálu, který od osmnáctého století chránil vstup do města, stavbaři dokončují opravu střechy válečné prachárny. Upravují také valy, na které povedou nájezdové rampy, aby si lidé mohli prohlédnout město z nadhledu. Při odstraňování dřevin se objevily první komplikace: na chybějící cihly v opevnění bude nutné sehnat další peníze. „Za rok a půl by mohla být hotová první část, tedy korunní hradba s vyhlídkou, opravená prachárna s muzeem a bývalá vojenská strážnice s informačním centrem. Z ploch venku pak amfiteátr, kde by byly různé kulturní akce a parková plocha s posezením a hřištěm,“ řekla Markéta Záleská, předsedkyně sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které objekt od města získalo za symbolickou korunu.

I odborníci uznávají, že památka je v dost špatném stavu. „Má cennou dřevěnou vestavbu, ale je napadená dřevokaznými škůdci a vlhkostí. Je tedy nutné uvést dvoreček u hradní zdi do původního stavu, aby nevzlínala vlhkost. Hodnotím pozitivně, že se začalo s čištěním, ale zatím nemáme celkovou studii o všech aktivitách,“ řekl Miroslav Papoušek z Národního památkového ústavu v Olomouci. „Stavba by se podle mého názoru měla udělat bez cementu. Vše tak, jak tomu bylo původně. Akorát střecha má jinou formu, větší krytiny. Město dostalo památku v polovině 90. let od armády. Je to ojedinělá prachárna v republice, určitě by se měla upravit také lávka přes potok, aby sem lidé mohli volně chodit přímo od centra,“ dodal Miloš Zavadil z oddělení památkové péče olomouckého magistrátu. Celkové opravy pevnůstky by měly skončit na přelomu let 2010 a 2011. V místech velkého dělostřeleckého skladu má vzniknout centrum, které by popularizační formou seznamovalo zájemce s tím, jak to v armádě chodilo. Malý dělostřelecký sál by pak fungoval jako restaurace s herním koutem a šermírnou. „Vše by bylo zaměřené tak, aby se lidé něco dozvěděli o pevnosti a zároveň se i pobavili a odpočinuli si v parku. Taková místa v Olomouci chybí,“ doplnila Záleská s tím, že ve druhé fázi rekonstrukce by také doplnili vypadané cihly z opevnění.

Členové sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti se chtějí inspirovat i nápady studentů architektury z Brna, kteří přijedou příští týden ve čtvrtek. Seznámí se s prostředím, poučí se o historii a konceptu využití pevnůstky, která zasahuje i do rozária. I tuto návaznost by studenti měli zohlednit ve svých návrzích, které představí koncem tohoto či začátkem příštího roku. Nejlepší nápady se pak stanou součástí konečné studie. Rekonstrukci opevnění inicioval Jan Kadlec před čtyřmi lety. „Návrh se tenkrát nesetkal s ohlasem u zastupitelstva. Převzali jsme iniciativu nyní a město záměr odsouhlasilo,“ řekl Jan Kadlec. Letos dostalo sdružení 800 tisíc od ministerstva kultury na opravu střechy válečné prachárny a devět milionů státní dotace na opravy zdiva a vyčištění příkopů. Další peníze získá od Purkyňovy nadace a nadace Děti-kultura-sport. Nejvíce však bude záležet, jak uspěje s žádostí o peníze z evropských fondů.

Z historie

Vznik olomoucké Korunní pevnůstky spadá do období 1745 až 1757, kdy ji nechala vystavět Marie Terezie. Tvoří ji korunní hradba s bastionem (bašta – část opevnění vystupující mimo samotnou hradbu) a dvěma půlbastiony. Na jejím území jsou čtyři nadzemní zděné stavby – prachárna, strážnice a dva objekty dělostřeleckých skladů. Areál oddělují od centra města Bezručovy sady a kolem tekoucí rameno Moravy, takzvaný Mlýnský potok. Částečně zasahuje do botanické zahrady, která bývala částí plochy bývalé pevnůstky, ale v 70. letech 20. století ji armáda uvolnila pro pořádání výstavnických zahradních expozic.